Odne lean gilkorastán iežan čállosiid

Gávnnahin ahte lean čállán juo 20 čállosa deike, nu ahte várra lea vuogas čoavddasániiguin merket guđege čállosa. Ja diet "sátnebalva" han orui maid hui somá. In dieđe leažžá go rievttimielde balva ge. Soaittášii vaikko balsa, muhto dien birra ferten vuos eambbo smiehttat. Jáhkán.
Na oainnán goit man birra eanas lean čállán. Dahje maid ieš oaivvildan ahte lean čállán.

(Juo, mun dieđán ahte jus lea oktage gii láve oažžut dán feed:an, de moivašuvai olles homma, hihihi)

Lappiske sprogprøver - JA Friisa čállán

Odne lean viimmat garrestan lohkagoahtit J.A Friisa "Lappiske sprogprøver".
Orui oalle váivi lohkagoahtit go lea čállon dološmállet bustávaiguin. Daid lea munnje oalle stávemuš, orru manname hiljit go in leat nu hárjánan daid lohkat. Muhto go ollejin dan oassái mas dat "albma" girji álggii, de doppe ledje dat sámegielteavsttat čállojuvvon latinbustávaiguin. Dárogieljorgalus baicca gohtalašbustávaiguin.
Álggos leat muitalusat iešguđet guovlluin, earret eará Várjjatvuonas, Ohcejogas, Kárášjogas, Guovdageainnus, Ivvárstáđiin, ja Vefsnis. Muitalusat leat elliid birra, jiehtanasaid birra, meararávggaid birra. Loahpageahčen fas leat árvádusat ja sátnevádjasat. Áibbas loahpas lea alfabehtalaš sátnelistu.

Girji ii lean rievttimielde jurddašuvvon muitalusgirjin, muhto gielladokumentašuvdnan. Dan dihte lea čállojuvvon suopmana mielde. Muhtin sánit leat oaneheappot go čállingiela mielde livčče. Mu mielas lea buorre danin. Ovtta grammatihkalaš mihtilmasvuođa fuomášin. Friis lea juohkán kom.ml.-gehčosa (-guin) sierra máddagis dahje sánis. Diet livččii guorahallanveara ahte lea go juohke suopmanis dan dahkan, vai dušše muhtimiin.

Báhcen dušše imaštallat. Gii lea leamaš čálašan dien girjji mii lea digitaliserejuvvon? Gávdnojit loahppaoasis, sátnegirjeoasis. Lea muhtin dološ olmmoš gii lea čállán sámegielsániid ja dárogielčilgehusa. Dovddat go don giehtačállosa?

Julevsámegiel sátnelistu

Ruoŧa Sámediggi lea gieskat almmuhan ođastuvvon veršuvnna Harald Grundström "Lulesamisk ordbok". Son lea dan sátnegirjji dahkan Björn Collindera, K.B. Wiklunda ja iežas čohkkemiid vuođul. Dán ođastuvvon sátnegirjjis lea ohcansátni čállojuvvon ođđaseamos čállinvuohkái. Lea maid mielde nu movt Grundström lea čállán ohcansáni. Sánit leat čilgejuvvon ruoŧagillii ja duiskagillii ja leat maid valjit ovdamearkkat movt adnojit.
Sátnegirji lea dál pdf-hámis, dan sáhttá viežžat iežas dihtorii, muhto ii sáhte čálihit. Lea gaskaboddosaš girji, leat dušše a-jám (100 vuosttaš siiddu originálačállosis). Dáid dieđuid lean viežžan Ruoŧa Sámedikki ruovttusiiddus ja girjji álgosániin.

Mun lean dán sátnegirjji geahččaladdan veahá, ja orru buorre álgu. Munnje gii in máhte eambbo veahá julevsámegillii čállit, gávnnan das johtilit maid lean ohcame, go ii dárbbat eambbo oasi sánis čállit ruktui. Prográmma ohcá ieš sániid mat heivejit dasa maid lean čállán. Gávdná gal eambbo sániid mat heivejit, muhto go bláđe njuolain, de gal gávdná. Ja mađi eambbo máhttá čállit sáni, dađi álkit ohcat. Ja vejolaš han lea maid ohcat ruoŧagiel dahje duiskagielsáni.

Sávan ahte olles dát materiála boahtá áigái oalle johtilit, ja ahte sáhttá atnit olles sátnegirjji fargga.

Eará sátnelistu man sáhttá gávdnat

Lohken dá ovtta beaivvi muhtin eará bloggas, ahte Sápmelaš lea gávdnan ovtta sátnelisttu man birra mun in diehtán. In beroš čállit dan birra eambbo. Fina baicca geahččame su siiddus maid son čállá listtu birra.

Ozat go dološ girjjiid ja čállosiid?

Odne lean atnán veahá áiggi ohcat digitaliserejuvvon girjjiid sámi áššiid birra. Ubmi universitehtas leat, nu go ollu eará girjerádjosat nai, digitála hápmái ráhkadan girjjiid. Doppe leat digitaliseren boares girjjiid ja reivviid maid ii šat gávnna oastit - navddán goit - ja main lea dahkkivuoigatvuohta nohkan. Dohko beassá dákko.

Dat oassi gos leat boares digitála girjjit lea nu gohčoduvvon Forskningsarkivet. Go geahččá olgeš bealde fálus, de leat čujuhusat "Digitaliserade arkiv" ja  "Digitaliserade böcker". Go dakko deaddela, de boađát siidduide mas sáhttá ohcat boares girjjiid.

Dan ohcanfunkšuvnna in ožžon doaibmat nu bures. Sii várra ieža maid dihtet dan, go bajemussii leat bidjan njuolggogeainnu Ruoŧabeale girjjálašvuođadatabasii, LIBRIS. Dat doaibmá sullii seammaládje go BIBSYS Norggabealde. Geahččalin dan ohcanvuogi maid. Dat doaimmai mihá buorebut go dan siiddu ohcanvuohki.

Dihtet go? Seamma neahttabáikkis gávdná maid dološ govaid maid Gustaf Hallström lea govvedan iežas oallut mátkkiin. Son lei rievttimielde arkeologa, muhto son lea maid hirbmat viidát mátkkoštan. Geahčastallen muhtin govaid. Doppe ledje govat Jämtlánddas, gos muhtin lei caggan duolji goikat gieškkaiguin. Guokte sápmelačča Njunnásis Suomabealde, Kárášjotolbmot ja vel Ruoššabealde govvejuvvon Sieidejávrre guovllus. Hallström govvačoakkáldagas leat s. 10 000 gova. In dieđe leat go buot digitaliserejuvvon gal.

Leat vel eará digitála girje- ja govvačoakkáldagat, muhto daid birra čálán maŋŋel muhtomin.